KLINICKÉ HODNOCENÍ POUŽITÍ POLYNENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN V KOMBINACI S PEA

KLINICKÉ HODNOCENÍ POUŽITÍ POLYNENASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN V KOMBINACI S PALMITOYLETHANOLAMIDEM (PEA) V LÉČBĚ ATOPICKÉHO EKZÉMU DERMATITIDY U PSŮ 

SHRNUTÍ 

Atopická dermatitida je nejčastějším alergickým onemocněním u psů. Hlavním příznakem onemocnění je silný pruritus a potenciální léčba zahrnuje léčbu příčin nebo symptomatickou léčbu.  

ÚVOD 

Atopická dermatitida je nejčastějším alergickým onemocněním u psů.

Hlavním příznakem onemocnění je silný pruritus a potenciální léčba zahrnuje léčbu příčin nebo symptomatickou léčbu.  

Vzhledem k tomu, že pozitivní účinky polynenasycených mastných kyselin se obvykle projeví až po delším užívání (měřeno v týdnech), nelze tyto kyseliny použít k zastavení silného pruritu v případech akutního AD, ale spíše při jeho mírném až středně těžkém průběhu nebo jako jedna ze složek léčby k prevenci pruritu opakování pruritu (15). Primárním mechanismem účinku polynenasycených mastných kyselin je inhibice metabolismu kyseliny arachidonové, která vede ke snížení hladiny prozánětlivých mediátorů (omega-6 kyselin) nebo k jejich přeměně na protizánětlivé mediátory (omega-3). Kromě toho může účinek polynenasycených mastných kyselin ovlivňovat buněčné membrány žírných buněk, snižovat jejich degranulaci (23, 25). Kromě toho bylo prokázáno, že podávání polynenasycených mastných kyselin vede k proliferaci mononukleárních buněk (26). Důležitý mechanismus účinku polynenasycených mastných kyselin je jejich účinek na kožní bariéru, který spočívá ve zlepšení produkce ceramidů. Bylo prokázáno, že suplementace polynenasycenými mastnými kyselinami vede ke zvýšení lipidů v epidermis, čímž zlepšuje stav kožní bariéry a snižuje transepidermální ztráty vody (20,9). Polynenasycené mastné kyseliny se často používají v kombinaci s kvercetinem, vitaminy A, D, E nebo palmitoylethanolamidem. Zvláště zajímavé je jejich současné použití v kombinaci s posledně jmenovanou látkou, tj. palmitoylethanolamidem (6, 7, 19). Palmitoylethanolamid (PEA) je přirozeně se vyskytující bioaktivní lipid podobný endokanabinoidům. Endokanabinoidy a PEA se vytvářejí v reakci na stres a poškození tkání a hrají důležitou roli v regulaci imunitní reakce kůže. Účinek PEA s největší pravděpodobností zahrnuje omezení degranulace žírných buněk. Studie prokázaly, že je užitečné při snižování příznaků alergie u společenských zvířat (22, 8, 28, 14). Bylo zjištěno, že při samostatném použití má PEA antipruritický účinek po dlouhodobém používání, snižuje rozsah kožních léza intenzitu pruritu. Je užitečný především pro léčbu pacientů s mírným až středně závažným pruritem a kožními lézemi. 

MATERIÁLY A METODA 

Studie byla provedena u 16 psů s diagnózou atopické dermatitidy. Diagnóza byla stanovena poté, co pacient splnil Favrotova diagnostická kritéria (soubor č. 2). Každé zvíře splňovalo nejméně 5 kritérií. Všichni psi byli předtím zařazeni na eliminační léčbu dietu po dobu nejméně 6 týdnů, aby se vyloučila potravní alergie. Zvířata dostávala pravidelnou antiparazitární profylaxi pomocí spot-on přípravků. Plísňové a bakteriální infekce a parazitární invaze byly vyloučeny na základě mikroskopického vyšetření, vyšetření srsti, seškrabů a cytologického vyšetření otiskových preparátů z kůže. Před zahájením léčby se zvířata nedostávala glukokortikosteroidy, lokivetmab, ciclosporin, oclacitinib ani polynenasycené mastné kyseliny po dobu jednoho měsíce. Zvířata s mírnou až střední závažností onemocnění podle CADESI 04 (méně než 60 bodů) a skóre pruritu podle pVAS nižším než menší nebo rovno 5 (16) byla způsobilá pro studii. Skupina byla náhodně rozdělena do dvou podskupin: studijní skupina 10 psů, kteří dostával VetoSkin Ultra po dobu 6 týdnů v dávce doporučené výrobcem, a kontrolní skupina 6 psů, které dostávali placebo. Oba přípravky VetoSkin Ultra i placebo byly podávány denně. Majitelé nebyli informováni ohledně toho, zda zvíře dostává přípravek VetoSkin Ultra nebo placebo. Všichni majitelé psů souhlasili s účastí ve studii. Psi ve studijní skupině (6 psů, 4 feny) i v kontrolní skupině (3 psi a 3 feny) byli ve věku průměrně 3,5 roku s tělesnou hmotností průměrně 11kg a jednalo se o zvířata s různých plemen. 

U všech bylo provedeno klinické hodnocení závažnosti kožních lézí podle CADESI 04 a hodnocení závažnosti pruritu podle pVAS ve studijní i kontrolní skupině. Hodnocení bylo provedeno v den zahájení studie a poté v týdenních intervalech po dobu 6 po sobě jdoucích týdnů. Statisticky významné rozdíly mezi výsledky získanými v průběhu studie v obou skupinách, stejně jako rozdíly mezi skupinami v jednotlivých časových intervalech byly vypočteny pomocí Mannova-Whitneyho U testu pro p<0,05. Normální rozdělení vzorku bylo testováno pomocí Kolmogorov-Smirnovova testu. 

VÝSLEDKY 

Zvířata ve studijní skupině měla v den zahájení studie průměrné skóre CADESI 04 32,81. V průběhu studie se toto skóre postupně snižovalo. Statisticky významný pokles indexu CADESI 04 byl zjištěn po 2 týdnech používání přípravku (p=0,036). Statisticky významný pokles parametru přetrvával až do konce sledování a při 6. týdnu činil 17,9 (p=0,003). Byl rovněž zaznamenán postupný pokles závažnosti pruritu pVAS. V den zahájení pozorování činila v průměru 3,2 a v průběhu studie se snižovala, čímž bylo dosaženo statisticky významného rozdílu. ve srovnání s výchozí hodnotou ve 4. týdnu podávání (p=0,034), který přetrvával až do konce sledování. V 6. týdnu bylo skóre 1,1 a statisticky významně se lišilo od výchozí hodnoty (p=0,0004). V kontrolní skupině nedošlo ke statistickému snížení hodnot jak kožních lézí, tak závažnosti pruritu. Hodnoty CADESI 04 dosáhly v den zahájení studie průměrné hodnoty 33,33 a v den ukončení sledování 35,33 (p=1). V den ukončení studie začátku sledování dosahovaly hodnoty pVAS v průměru 3 a v den jeho ukončení 3,33 (p=0,91). Při porovnávání změn v závažnosti kožních lézí mezi kontrolní a studijní skupinou v jednotlivých časových intervalech bylo zjištěno, že závažnost kožních lézí byla ve studijním skupině významně nižší po 4. týdnu studie. (p=0,034) i v den ukončení studie (p=0,02). Co se týče závažnosti pruritu, bylo zjištěno, že pruritus se ve studijní skupině statisticky snížil ve srovnání s kontrolní skupinou po 4 týdnech (p=0,02) a byl také významně nižší v den ukončení studie (p=0,01). Získané výsledky jsou znázorněny na obrázcích 1a, 1b, 2a a 2b. 

DISKUZE 

Shrnutí výsledků našich pozorování o současném užívání polynenasycených mastných kyselin v kombinaci s palmitoylethanolamidem u psů s atopickou dermatitidou, bylo dosaženo výrazně lepších výsledků ve srovnání s použitím palmitoylethanolamidu u psů s atopickou dermatitidou samostatně, což se projevilo rychlejším klinickým zlepšením jak v závažnosti kožních lézí (hodnoceno pomocí CADESI 04) a snížení závažnosti pruritu (hodnoceno systémem pVAS). Proto se kombinace palmitoylethanolamidu a polynenasycených mastných kyselin působí synergicky a urychluje účinek těchto látek. Je proto rozumné používat takovou kombinaci současně, což umožňuje výrazné snížení pruritu a kožních lézí snížení závažnosti v případech mírných nebo středně závažných klinických příznaků v průběhu atopické dermatitidy u psů. 

Odborná revize textu: MVDr. Tereza Skálová