Léčba urolitiázy pomocí acidifikátorů moči
Urolitiáza je jedno z nejvýznamnějších onemocnění dolních močových cest a jednou z hlavních příčin FLUTD. Nejhojnějšími močovými krystaly jsou struvitové a oxalátové krystaly. Jeden z nejdůležitějších rozdílů mezi struvitovými urolity a oxaláty je jejich rozpustnost, protože struvity jsou rozpustné v kyselém prostředí, kdežto oxaláty jsou kompletně nerozpustné. Přítomnost oxálátů vždy znamená nutnost chirurgického zákroku, zatímco přítomnost struvitů umožňuje veterináři a majiteli začít relativně agresivní dietní terapii s cílem snížit pH moči a postupně rozpustit urolit až do úplné eliminace. Klíčem k úspěchu je snížení pH moči. Struvitové krystaly se relativně jednoduše formují při pH okolo 7, zatímco při pH nižším než 6.6 se neobjevují vůbec (Finke a Litzenberger, 1992). Nejlepší je udržet pH moči koček v rozmezí 6.2-6.5, protože to pomáhá při rozpouštění už existujících struvitů a předchází vzniku nových. Původně byli acidifikátory moči vyvinuty pouze pro účely veterinárních diet určených pro kočky se struvitovými urolity. Postupně ovšem vzrostl zájem o jejich použití u domácí stravy, a tedy některé z nich jsou prodávány na trhu ve formě doplňků stravy pro vybalancování doma připravené stravy. Popularita diet pro kočky s onemocněním močového traktu podnítila mnoho výrobců a vědců k výzkumu mnoha substancí, které mohou způsobit okyselení moči při pravidelné konzumaci vedoucí k rozpuštění struvitů.
DL-methionin
Jedna z nejčastěji používaných substancí k okyselení moči je methionin. Mechanismus účinku se zakládá na skutečnosti, že síra obsažená v molekule této aminokyseliny je oxidována na sulfát, který je vyloučen do moči a redukuje tak její pH. Výsledky studií ukazují, že DL-methionin je efektivní jako acidifikátor moči v množství 3%, ale v množství 2% je neefektivní. Je však třeba mít na paměti, že přídavek DL-methioninu jako okyselovače moči je třeba brát v úvahu při vyvážení krmné dávky kočky, protože nepřijetí tohoto množství síry může vést ke snížení příjmu potravy kočkou a možnému úbytku hmotnosti kočky, která dostává DL-methionin. Několik studií ukázalo, že tento pokles je přechodný, ale přesto znatelný. Pokud je DL-methionin podáván jako doplněk stravy, nikoli jako komerční krmná přísada, může se jeho dávka pohybovat v rozmezí 500 až 1500 mg/kočku/den.
Ammonium chlorid
Chlorid amonný je po DL-methioninu druhou látkou volby pro okyselení moči u koček. Je účinný při dietní léčbě onemocnění močových cest koček, ale ve většině případů se musí podávat delší dobu. V jedné z provedených studií vedlo podávání chloridu amonného v dávce 0,4 % ke snížení pH moči na 6,4, zatímco podávání chloridu amonného v dávce 1,1 % vedlo ke snížení pH moči na 5,9 %. U koček, které se účastnily této studie, ale patřily ke kontrolní skupině, se pH moči udržovalo na hodnotě 6,87 (Izquierdo a Czarnecki Maulden, 1991). Je však třeba mít na paměti, že pH moči nižší než 6,0 již může znamenat acidózu. Funaba et al. (2001) rovněž potvrdili účinné snížení pH moči u koček, které dostávaly chlorid amonný v koncentraci 1,5 % po dobu 3 týdnů. Dávka chloridu amonného používaná jako jediná přísada do krmiva je 200 mg/kg/den, perorálně, rozdělená do tří dávek. Používání chloridu amonného může také přispívat ke zvýšenému uvolňování vápníku močí, což může být zase faktorem usnadňujícím tvorbu kalcium oxalátových urolitů.
Ostatní okyselovače moči nejsou považovány za tak účinné jako DL-methionin a chlorid amonný, ale v některých případech se úspěšně používají. Vlastnosti okyselovače moči má například chlorid vápenatý, pokud je podáván místo uhličitanu vápenatého (Pastoor et al., 1994). Jako účinné okyselovače moči se osvědčily disiřičitan sodný a kyselina fosforečná, používané v dávkách od 0,4 % do 0,8 % (Spears et al., 2003). Podobné vlastnosti okyselování moči má i vitamin C (kyselina askorbová) podávaný kočkám v dávce 400-1000 mg/kg m.c./den (Kienzle a Maiwald, 1998).
Shrnutí
V komerčních krmivech pro kočky se poměrně běžně používají látky okyselující moč, díky čemuž se výskyt struvitových urolitů v populaci koček v posledních letech výrazně snížil. Stále častěji se však přidávají i do krmiv pro domácí zvířata tohoto druhu a v tomto případě je nutné dodržovat jejich dávkování, protože nadměrné množství DL-methioninu nebo chloridu amonného může negativně ovlivnit příjem potravy a hmotnost kočky. Kromě toho může dojít také k narušení rovnováhy minerálů v moči, především v souvislosti se zvýšeným vylučováním vápníku, což v kombinaci s kyselou močí může být faktorem podporujícím srážení kalcium oxalátových urolitů
Použitá literatura:
1. Izquierdo JV, Czarnecki-Maulden GL (1991). Effect of various acidifying agents on urine pH and acid-base balance in adult cats. J Nutr. 1991 Nov;121(11 Suppl):S89-90. doi: 10.1093/jn/121.sup- pl_11.S89.
2. Funaba M, Yamate T, Narukawa Y, Gotoh K, Iriki T, Hatano Y, Abe M. (2001) Effect of sup- plementation of dry cat food with D,L-me- thionine and ammonium chloride on stru- vite activity product and sediment in urine. J Vet Med Sci. 2001 Mar;63(3):337-9
3. Pastoor FJH; R. Opitz; A. TH. Van’t Klooster; A.C. Beynen (1994). "Dietary calcium chloride vs. calcium carbonate reduces urinary pH and phosphorus concentration, improves bone mineralization and depresses kidney calcium level in cats". The Journal of Nutri- tion. 124 (11): 2212–2222. PMID 7965206.
4. Julie K. Spears; Christine M. Grieshop; G.C. Fahey Jr. (2003). "Evaluation of Sodium Bisulphate and Phosphoric Acid as Urine Acidifiers for Cats". Ar- chiv für Tierernährung. 57 (5): 389–398. doi:10.1080/00039420310001607743.
5. Kienzle E., Maiwald E. (1998) Effect of vita- min C on urine pH in cats. J Anim Physiol a Anim Nutr 80(2):134-139. DOI: 10.1111/ j.1439-0396.1998.tb00515.x
6. Izquierdo JV, Czarnecki-Maulden GL (1991). Effect of various acidifying agents on urine pH and acid-base balance in adult cats. J Nutr. 1991 Nov;121(11 Suppl):S89-90. doi: 10.1093/jn/121.sup- pl_11.S89.
7. Funaba M, Yamate T, Narukawa Y, Gotoh K, Iriki T, Hatano Y, Abe M. (2001) Effect of sup- plementation of dry cat food with D,L-me- thionine and ammonium chloride on stru- vite activity product and sediment in urine. J Vet Med Sci. 2001 Mar;63(3):337-9
8. Pastoor FJH; R. Opitz; A. TH. Van’t Klooster; A.C. Beynen (1994). "Dietary calcium chloride vs. calcium carbonate reduces urinary pH and phosphorus concentration, improves bone mineralization and depresses kidney calcium level in cats". The Journal of Nutri- tion. 124 (11): 2212–2222. PMID 7965206.
9. Julie K. Spears; Christine M. Grieshop; G.C. Fahey Jr. (2003). "Evaluation of Sodium Bisulphate and Phosphoric Acid as Urine Acidifiers for Cats". Ar- chiv für Tierernährung. 57 (5): 389–398. doi:10.1080/00039420310001607743.
10. Kienzle E., Maiwald E. (1998) Effect of vita- min C on urine pH in cats. J Anim Physiol a Anim Nutr 80(2):134-139. DOI: 10.1111/ j.1439-0396.1998.tb00515.x